Účinnost odlučovačů vířivých proudů

Vlastnosti materiálu: Vodivost a hustota

Elektrická vodivost a hustota kovu určují účinnost separace. Kovy s vysokou elektrickou vodivostí, jako je hliník a měď, vytvářejí silné vířivé proudy, které je silně odpuzují. Důležitou roli však hraje také hustota kovu, protože těžší částice potřebují k odhození vířivými proudy větší sílu. Překonání gravitace působící na částici určuje, jak daleko bude odhozena. Lehčí materiály, jako je hliník, jsou z proudu produktu odhozeny snadněji než těžší materiály, jako je měď nebo nerezová ocel. Následuje několi příkladů:

• Hliník: Díky kombinaci vysoké vodivosti a nízké hustoty může být hliník odhozen relativně malou silou, což je ideální pro separaci Foucaultovými proudy.
• Měď: Měď má vysokou vodivost, ale její vyšší hustota vyžaduje větší sílu k jejímu odhození, takže separace je o něco obtížnější než u hliníku.
• Nerezová ocel: Nerezová ocel má nízkou vodivost a zároveň vysokou hustotu, což téměř znemožňuje separaci pomocí systémů s Foucaultovými proudy. K separaci tohoto kovu je zapotřebí jiných separačních technik.
   

Velikost a tvar

Velikost a tvar částic ovlivňují jejich trajektorie odhození v odlučovači. Větší předměty stejného tvaru, jako jsou hliníkové plechovky, mají předvídatelné trajektorie odhození, což usnadňuje separaci. Menší nebo nepravidelně tvarované předměty, jako jsou měděné dráty, mají méně stabilní trajektorie odhození, což snižuje účinnost separačního procesu. Kromě toho má na trajektorii odjazování vliv také orientace částic s podlouhlým tvarem.

Velikost frakce označuje průměrnou velikost částic v toku materiálu. Velikost frakce ovlivňuje, jak vířivé proudy odpuzují kovové předměty. Větší částice jsou obecně odhazovány dále než částice menší, protože mají větší hmotnost, na kterou mohou působit síly vířivých proudů. To vytváří jasnější rozdíly v trajektoriích odhození mezi různými materiály.

Pro optimální separaci je zásadní rovnoměrné rozložení velikosti částic. Pokud jsou v toku materiálu velké rozdíly ve velikosti částic, může to ztížit separaci, protože malé částice mohou být zakryty většími částicemi, což brání jejich odhození vířivými proudy.

Kromě toho má vliv i rozložení částic na dopravním pásu. Rovnoměrné rozložení v jedné vrstvě (monovrstvě) zajišťuje, že všechny částice jsou optimálně vystaveny vířivým proudům. Pokud částice leží na pásu v silné vrstvě nebo jsou rozloženy nerovnoměrně, účinnost separátoru se výrazně snižuje.
 

Podmínky prostředí

Faktory prostředí mohou významně ovlivnit výkon separátoru vířivých proudů ovlivnit:

• Vlhkost: Vlhké materiály se mohou přilepit k sobě nebo k dopravnímu pásu, což ztěžuje jejich rozložení a separaci.
• Nekonzistentní tok produktů: Změny v podání mohou vést k hromadění částic, což má za následek nedosažení požadované jednovrstvé separace a méně přesnou separaci.
• Vítr: Při venkovní instalaci může vítr narušit trajektorie odhazovaných částic a nepříznivě ovlivnit nastavení odlučovače.
   

Závěr

Účinnost separátoru na bázi vířivých proudů závisí na vlastnostech kovu (vodivost a hustota), velikosti a tvaru částic a na podmínkách prostředí. Rozhodující roli hraje překonání gravitace: lehčí kovy, jako je hliník, se odhazují snadněji než kovy těžší, jako je měď. Kromě toho je pro optimální separaci nezbytná rovnoměrná velikost frakce a její rovnoměrné rozložení na dopravním pásu. Optimálním řešením těchto faktorů a minimalizací vlivů prostředí, jako je vlhkost a vítr, lze výrazně zlepšit výkonnost separace.